Slovo Svatého otce

Drahé sestry!

1. S radostí přijímám a zdravím vás všechny, „slavnostním způsobem zasnoubené Kristu“ (Obřad zasvěcení panen, 30), které jste se sešly v Římě u příležitosti konání Mezinárodního kongresu-poutě zasvěcených panen. Zvláště zdravím kardinála Franca Rodé pro jeho srdečný projev úcty a hojné úsilí, které věnuje podpoře této iniciativy a ze srdce děkuji také Organizační komisi. Při výběru hlavního tématu jste se inspirovaly jedním mým výrokem, který shrnuje, co jsem již v minulosti řekl o vašem poslání žen, které ve světě žijí zasvěcené panenství: Dar v církvi a pro církev. V tomto světle bych vás rád utvrdil ve vašem povolání a povzbudil vás ke každodennímu prohlubování chápání vašeho charismatu, tak jasného a plodného v očích víry a zároveň tak nejasného a neužitečného v očích světa.

2. „Napodobujte příklad Matky Boží a chtějte být nejen nazývány Božími služebnicemi, ale opravdu jimi buďte (Obřad, 29). Stav zasvěcených panen je zvláštním vyjádřením zasvěceného života, který znovu nalezl v církvi svůj rozkvět po Druhém vatikánském koncilu (cit. Apoštolská exhortace Vita consecrata, 7). Jeho kořeny jsou však velmi staré; sahají až na počátek života církve, kdy se, jako neslýchaná novina, začala srdce některých žen otevírat touze po zasvěceném panenství: touze darovat Bohu celé své bytí, tak jako to učinila Panna z Nazareta, a v jejímž „ANO“ nalezla tato touha své první neobyčejné uskutečnění. Otcové vidí v Panně Marii vzor křesťanských panen a upozorňují na skutečnost nového životního stavu, který si člověk volí svobodně a z lásky.

3. „V Tobě, Pane, ať mají všechno, vždyť si Tě vyvolily nade všechno“ (Obřad, 38). Vaše charisma musí odrážet intenzitu, ale také svěžest svých počátků. Je založeno na jednoduché evangelní výzvě „kdo může rozumět, rozuměj“ (Mt 19,20) a na doporučení svatého apoštola Pavla zachovat panenství pro Boží království (1Kor 7, 25-35). A přesto v něm zní celé křesťanské tajemství. Vaše charisma při svém zrodu neutvořilo žádný zvláštní způsob života, ale časem se ustanovilo až do podoby skutečného slavnostního veřejného zasvěcení udíleného biskupem skrze působivý liturgický obřad, který ze zasvěcené ženy činí nevěstu Kristovu, obraz Nevěsty Církve.

4. Drahé sestry, vaše povolání je hluboce zakořeněno v místní církvi, ke které patříte: je úlohou vašich biskupů rozpoznat ve vás charisma panenství, zasvětit vás a pokud možno zůstat vám nablízku na vaší cestě, aby vás naučili bázni Boží, jak se k tomu zavazují během slavnostní liturgie při zasvěcení. Z ovzduší vaší diecéze s jejími tradicemi, světci, hodnotami, omezeními a těžkostmi rozšiřujete svůj pohled na univerzální církev, zvláště tak, že sdílíte její liturgickou modlitbu, která vám byla svěřena, aby „z vašich úst stále zaznívaly chvály nebeskému Otci.“ (Obřad, 42) Takovým způsobem se vaše modlící „já“ postupně rozšíří, až už v modlitbě zůstane jen velké „my“. Toto je totiž modlitba církve a skutečná liturgie. V rozhovoru s Bohem se otevřete také rozhovoru se všemi, vůči nimž se můžete cítit jako matky, jako matky Božích dětí. (Obřad, 29)

5. Váš ideál, sám o sobě vskutku vysoký, nevyžaduje žádnou zvláštní vnější změnu. Každá takto zasvěcená žena zůstává nadále v okruhu svého dosavadního života. Je to cesta, které na první pohled mohou chybět vnější charakteristiky řeholního života, především poslušnost. Ale láska ve vašem životě udává věcem správné místo: vaše charisma znamená naprostou odevzdanost Kristu, připodobnění Ženichu, které předpokládá dodržování evangelních rad, aby byla v úplnosti zachována věrnost Jemu. (Rituál, 47). Bytí s Kristem vyžaduje obrácení pohledu do nitra a zároveň člověka otevírá komunikaci s bližním: toto je místo vašeho poslání. Základní „pravidla pro život“ definují úlohu, kterou každá z vás přijímá se souhlasem biskupa, a to jak na úrovni duchovní, tak na úrovni denního života. Jde o vlastní osobní cestu. Mezi vámi je mnoho způsobů a možností, jak žít dar zasvěceného panenství a je to zvlášť patrné u takových příležitostí jako je například mezinárodní setkání, které probíhá v těchto dnech. Povzbuzuji vás, abyste překračovaly hranice vnějšího zdání a díky tajemství Boží něhy, které každá z vás v sobě nese, se shledávaly sestrami a to i ve vaší rozdílnosti.

6. „Váš život ať je svědectvím a projevem účinné lásky a viditelným znamením budoucího života v Božím království“ (Obřad, 30). Žijte tak, aby vaše osobnost vždy vyzařovala důstojnost nevěsty Kristovy, aby vyjadřovala novou skutečnost křesťanského způsobu života a pokojné očekávání života budoucího. Tak se svým upřímným životem můžete stát hvězdami, které ukazují směr světu na jeho pouti. Výběr života v panenství totiž poukazuje na pomíjivost pozemských skutečností a předznamenává budoucí dobra. Buďte svědkyněmi bdělého a činorodého očekávání, radosti a pokoje vlastního těm, kdo se odevzdali Boží lásce. Buďte přítomné ve světě, ale zároveň poutnicemi k budoucímu Království. Zasvěcená panna se sjednocuje s nevěstou, která spolu s Duchem svatým přivolává příchod Páně: Duch i nevěsta praví „Přijď!“. (Zj 22, 17)

7. Na závěr vás svěřuji Panně Marii. Za svá přijímám slova svatého Ambrože, opěvovatele křesťanského panenství, a obracím se s nimi na vás: „Ať je v každé z vás Mariina duše, abyste velebily Pána. Ať je v každé z vás Mariin duch, abyste jásaly v Bohu. Jestliže podle těla je jen jedna matka Kristova, podle víry je Kristus plodem všech, poněvadž každá duše přijímá Slovo Boží, jen když - neposkvrněná a odolná vůči neřestem - zachovává čistotu v počestné cudnosti.“ (Komentář k evangeliu sv. Lukáše 2, 26 PL 15, 1642).

S tímto srdečným přáním vám žehnám

(Svatý otec Benedikt XVI. pronesl tento projev při audienci účastnic světového kongresu zasvěcených panen dne 15. května 2008)